Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Srovnání účinnosti vybraných systémů hnojení na produkci a kvalitu pšenice ozimé
Horký, Jiří
Tato diplomová práce měla za cíl posoudit vliv různých variant hnojení na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé a rentabilitu jejího pěstování. Z kvalitativních parametrů byl sledován obsah dusíkatých látek, lepku a sedimentační hodnota. Výzkum proběhl formou jednoletého poloprovozního polního pokusu v lokalitě Jabloňov na Vysočině. Do pokusu bylo zařazeno následujících pět variant hnojení: LAV jako kontrolní, Močovina, DASA (dusičnan amonný se síranem amonným), Urea stabil (močovina s inhibitorem ureázy) a ENSIN (dusičnan amonný se síranem amonným a inhibitorem nitrifikace). Výsledky ukazují, že varianty hnojení neměly vliv na velikost výnosu. Vliv inhibitorů nitrifikace a ureázy a hnojiv se sírou na kvalitativní parametry zrna v porovnání s kontrolou LAV byl také neprůkazný. Průkazný nárůst kvalitativních parametrů byl zaznamenán při porovnání hnojiv s inhibitory a jejich neinhibovaných ekvivalentů. Varianta ENSIN obsahovala o 4,3 % více dusíkatých látek a o 8,3 % více lepku než varianta DASA. Varianta Urea stabil obsahovala o 8,2 % více dusíkatých látek, o 9,5 % více lepku a dosáhla o 12,2 % vyšší sedimentační hodnoty než varianta Močovina. Ekonomicky nejlépe dopadla varianta DASA, hnojiva s inhibitory ovlivnila ekonomiku pěstování spíše negativně.
Podzimní aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva u řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo posouzení efektivity technologie podzimního přihnojení stabilizovaným dusíkato-sirným hnojivem (ENSIN) u řepky ozimé. Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového polního pokusu na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích. V rámci pokusu byl hodnocen byl vliv jednotlivých variant hnojení výnos a olejnatost semene řepky ozimé . Do pokusu byly zařazeny tyto varianty aplikace hnojiva ENSIN: varianta č. 1 na podzim nehnojena , varianta č. 2 na podzim hnojena, varianta č. 3 hnojena na podzim později a varianta č. 4 hnojena na podzim později a na jaře na počátku dlouživého růstu . Rozdíly mezi výnosy jednotlivých variant byly statisticky neprůkazné, avšak nejlépe dopadla varianta č. 4. Olejnatost nebyla statisticky průkazná.
Ovlivnění výnosu a olejnatosti semene řepky ozimé použitím stabilizovaných močovin
Tuček, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu aplikace stabilizovaných dusíkatých hnojiv v regeneračním hnojení řepky ozimé na výnos a olejnatost semen a ekonomické zhodnocením v letech 2013 až 2015. Pokus byl založen formou maloparcelkového polního pokusu v Žabčicích u Brna. Do pokusu byly vybrány tyto varianty hnojení: 1. Nehnojeno, 2. Močovina dělená aplikace, 3. Močovina jednorázová aplikace, 4. UREA Stabil (močovina + inhibitor ureázy), 5. ALZON 46 (močovina + inhibitor nitrifikace). Na variantě č. 2 byla močovina aplikována na jaře v regeneračním a ve dvou produkčních hnojeních v celkové dávce dusíku 194 kg.ha-1. U ostatních variant byla aplikována hnojiva na jaře v regeneračním hnojení v plné dávce 194 kg.ha-1 dusíku. Pro lepší vyhodnocení vlivu aplikovaných hnojiv byly odebrány půdní vzorky, u kterých se stanovily obsahy jednotlivých forem minerálního dusíku. Varianty hnojení neměly na výnos semene ve sledovaných letech průkazný vliv. U všech hnojených variant se zvýšil výnos oproti nehnojené kontrole. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u dělené aplikace močoviny. Ze stabilizovaných hnojiv dosáhla vyššího výnosu i olejnatosti semen varianta hnojení ALZON 46. Olejnatost semen se v roce 2014 a 2015 u všech hnojených variant velmi vysoce průkazně snižovala oproti nehnojené variantě.
Stabilizovaná hnojiva na bázi DAM 390 ve výživě pšenice ozimé
David, Petr
Práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Pokus proběhl v roce 2017/2018 na dvou lokalitách, a sice v Žabčicích u Brna a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Do pokusu bylo zařazeno pět variant: 1. LAD + LAD + DAM, 2. LAD + DAM, 3. LAD + DAM + IN, 4. LAD + DAM + IU, 5. LAD + DAM + IN + IU. Bylo zjištěno, že výběr lokality a použitá hnojiva neměla statisticky významný vliv na výnos zrna, obsah dusíkatých látek v zrnu a sedimentační hodnotu zrna. Nejvyššího výnosu dosáhla žabčická varianta LAD + DAM s hodnotou 8,93 t/ha. Nejvyšší obsah dusíkatých látek byl zjištěn u žabčické varianty LAD + LAD + DAM, jednalo se o 16,5 %. Na této variantě byla také nejvyšší sedimentační hodnota, která činila 60 ml. Varianty s inhibitory v Žabčicích nedosáhly vyšších hodnot u sledovaných parametrů než varianty bez inhibitorů. Bylo to z důvodu vyšších teplot a sucha. Ve Vatíně byly úspěšnější varianty s inhibitory, konkrétně varianta LAD + DAM + IU u všech třech sledovaných znaků.
Vliv termínu aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva na výnos a olejnatost řepky ozimé
Lančová, Taťána
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě řepky ozimé na výnos a olejnatost semene. Práce zkoumá, zda je výhodnější užití těchto hnojiv oproti hnojivům klasickým. Problematika byla řešena formou tříletého maloparcelkového pokusu na pokusných stanicích v Žabčicích a ve Vatíně. Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. DASA + DASA, 4. ENSIN a 5. LAD + ENSIN. Hnojiva LAD a DASA byla použita v dělené aplikaci a v II. produkčním hnojení byla doplněna dávkou 150 l.ha-1 DAM 390. Čtvrtou variantou byla jednorázová dávka stabilizovaného hnojiva ENSIN. ENSIN byl také přidán k LAD, kdy bylo provedeno regenerační hnojení pomocí LAD a produkční hnojení hnojivem ENSIN, které tvořilo asi 60 % z celkové dávky N. Celková dávka dusíku na hnojených parcelkách byla 194 kg.ha-1. U jednotlivých variant nebyl zjištěn statisticky významný vliv hnojiv s inhibitory na výnos semene. Nejvyšších výnosů dosáhla varianta DASA + DASA s výnosem 2,80 t.ha-1. Podobných hodnot dosáhly varianty LAD + ENSIN (2,75 t.ha-1), ENSIN (2,72 t.ha-1) a LAD + LAD (2,67 t.ha-1). Nejnižší výnos pak vydala nehnojená varianta s výnosem 2,54 t.ha-1. Stabilizovaná hnojiva neměla statisticky průkazný vliv ani na olejnatost semene. Nejvyšší olejnatosti dosáhla nehnojená varianta (42,91 %), dále ukázalo dobrou olejnatost použití hnojiv LAD + ENSIN (42,44 %). U ostatních variant ENSIN (42,27 %), LAD + LAD (42,18 %) a DASA + DASA (42,16 %) byla zjištěna podobná olejnatost semene.
Různé termíny jarní aplikace stabilizovaného dusíkatého hnojiva se sírou u řepky ozimé
Lančová, Taťána
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě řepky ozimé na výnos a olejnatost semene. Práce zkoumá, zda je výhodnější užití těchto hnojiv oproti hnojivům klasickým a jak bude ovlivněn výnos a olejnatost semene. Problematika byla řešena formou maloparcelkového pokusu na pokusných stanicích v Žabčicích a ve Vatíně v hospodářském roce 2014/2015. Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. DASA + DASA, 4. ENSIN a 5. LAD + ENSIN. Hnojiva LAD a DASA byly použity v dělené aplikaci a v II. produkčním hnojení byly doplněny dávkou 150 l.ha-1 DAM 390. Čtvrtou variantou byla jednorázová dávka ENSINU. ENSIN byl také přidán k LAD, kdy bylo provedeno regenerační hnojení pomocí LAD a produkční hnojení s ENSINEM, který tvořil asi 60 % z celkové dávky N. Celková dávka dusíku na hnojených parcelkách byla 194 kg.ha-1. V Žabčicích nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv hnojiv s inhibitory na výnos semene. Nejvyššího výnosu 2,39 t.ha-1 dosáhla varanta LAD + LAD spolu s variantou DASA + DASA 2,34 t.ha-1. Statisticky průkazný vliv byl zjištěn u olejnatosti řepky. Nejvyšších hodnot dosáhla nehnojená varianta s olejnatostí 43 %. Ve Vatíně neměla stabilizovaná hnojiva průkazný vliv na výnos semene řepky. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta LAD + ENSIN s výnosem 2,48 t.ha-1 a také ENSIN s výnosem 2,31 t.ha-1. U olejnatosti semene nebyl zjištěn průkazný vliv hnojení, nejvyšších hodnot dosáhla nehnojená varianta a varianta LAD + LAD s olejnatostí 47%.
Ovlivnění výnosu a kvality pšenice ozimé použitím stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou
Minařík, Petr
Tato diplomová práce hodnotila vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (ENSIN a ENTEC 26) a dusíkatých hnojiv se sírou bez inhibitorů (DASA) ve výživě pšenice ozimé. V tříletém vegetačním pokusu byl sledován vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitativní parametry zrna pšenice ozimé. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na dvou lokalitách (Žabčice u Brna a Vatín u Žďáru nad Sázavou). Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. DASA + DASA, 3. ENSIN, 4. ENTEC 26, 5. LAD + ENSIN, 6. LAD + ENTEC 26. Na všech hnojených variantách došlo k signifikantnímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole (v průměru o 22,4 - 37,3 %). Nejvyššího průměrného výnosu za tři roky dosahovala varianta LAD + ENSIN a to na lokalitě Vatín i Žabčice. Na lokalitě Vatín dosáhla nejvyššího průměrného výnosu 7,39 t/ha a na lokalitě Žabčice 7,61 t/ha. Tato varianta dosáhla i nejvyššího obsahu N - látek i sedimentační hodnoty. Pouze u objemové hmotnosti byla lepší varianta LAD + ENTEC 26, nejednalo se však o průkazný rozdíl. Varianta LAD + ENSIN byla nejefektivnější i z hlediska ekonomické rentability.
Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé
Tržil, Marek
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé a porovnat výsledky hnojiv s inhibitorem nitrifikace s hnojivem bez inhibitoru a porovnat vliv velikosti aplikované dávky na změnu naměřených hodnot. Do pokusu bylo zařazeno 5 různých variant: 1. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100% dávka, 2. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 80% dávka, 3. ALZON 25 -- 6S 100% dávka, 4. ALZON 25 -- 6S 80% dávka, 5. močovina + síran amonný (1:1). U jednotlivých variant byl posuzován výživný stav porostu, výnos zrna a kvalitativní parametry zrna. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. U obsahu lepku, N-látek a sedimentační hodnoty statisticky průkazně nejnižších hodnot dosahovala varianta hnojená ALZONEM 25 -- 6S 80 %. U objemové hmotnosti varianta močoviny + síran amonný dosahovala statisticky průkazně nižších výsledků. Nejlepších výsledků z uvedených variant dosahovala varianta ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100 % a to u parametrů N-tester, výnos zrna, sedimentační hodnota, obsah N-látek a lepku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.